Zetky pana Petra Cincibucha

Literárně a umělecky orientovaný muž, básník, redaktor a vydavatel časopisu Medicína a umění. Intelektuál s brejličkami a šedými vousy. Jeho druhá tvář mnohé překvapí – je nadšeným fandou historických automobilů, především a hlavně brněnské „Z“ – Zbrojovky, Zetky. Přihodilo se mu to podobně jako většině z nás – na prahu dospělosti se stal fandou motorismu. Jelikož však jeho dospívání probíhalo v éře jednotné estetiky, vzorů sovětské techniky a v duchu filosofie stejných žaludků, ani v motoristickém světě se nenabízelo nic moc vzrušujícího. Zato když se ohlédl o dvacet let zpátky, uviděl překvapivě bohatý svět československého motorismu první republiky. Tvarově různorodé moderní automobily, převrtaná konstrukční řešení i slepé uličky vývoje, pestrost použitých materiálů! První auto, které si pořídil, byla Praga Piccolo VII. série, kabriolet. Tím se chytil do pasti nadšení pro krásné vozy oficiálně pomlouvané, ale nikdy nepoznané minulosti. Po pragovce přišla první zetka – koupil Z4, roadster z roku 1936 o objemu 1000ccm. Velkým motivem ke koupi  byla informace prodávajícího – pana Polívky – že se jedná o vůz po Vlastovi Burianovi. Pozdějším pátráním zjistil, že Vlasta Burian nikdy žádnou zetku nevlastnil, ale jelikož byl placenou „tváří firmy“,  Zetka 4 i další typy s ním byly často spojovány. Petr Cincibuch má fotografie, na kterých sedí Vlasta Burian ve voze stejného typu, ale že by jisto jistě sedával a jezdil v tom jeho voze, to potvrzeno nemá. Vozů Z4 roadster bylo však vyrobeno jen 5 kusů, takže pravděpodobnost je vysoká. Je to hezká legenda, kterou rád slýchá, ale nepotvrzuje ji. Že byl ale Vlasta Burian velkým fandou značky „Z“ je prokázané, svého kolegu Jaroslava Marvana přesvědčil, aby si koupil Z4 kabriolet! Pan Cincibuch si „Burianovu Zetku“ koupil v roce 1972. Stála 8 tisíc Kč, byla hodně rezavá a předělávaná, ale vše původní, co pan bývalý majitel demontoval, to v garáži schoval a předal majiteli novému.V té době se Petr Cincibuch setkal s panem Emilem Příhodou, který si ho nejdříve trochu „prokádroval“ a pak ho pozval k sobě na Sobín a snesl mu vše, co měl posháněno o Zetkách. Pan Cincibuch „dostal za úkol“ dát dohromady kolekci Zetek! Naštěstí to bylo jenom 7 typů a všechny se nakonec staly součástí jedinečné sbírky, kterou nyní pan Cincibuch schraňuje.Cesta k úspěchu a současnému stavu, kdy jsou prakticky všechny vozy po renovaci a muzeum je dokončeno, byla trnitá a více než třicetiletá… Získat vozy všech typů se podařilo sběrateli poměrně brzy – v rozmezí cca 7 let měl všechny typy pohromadě. Od některých vozů měl dokonce více kusů a hledal vždy ještě dochovalejší, ještě původnější, s ještě zajímavější historií.

 Některé příběhy vozů jsou velmi zajímavé. Černočervený roadster Z4, 900ccm, z roku 1933, vlastnil továrník Červinka, který vyráběl koberce v Boskovicích na Moravě. Po převratu ho nechali ještě chvíli ředitelovat jeho vlastní továrnu, která však již „patřila lidu“. Pan Červinka byl prvním majitelem vozu a prodával ho v 70. letech za 1500,- Kč. Zetka pětka Expres z Cincibuchovy sbírky zase patřila jistému továrníkovi z Prahy Vysočan, který vyráběl visací zámky značky Bull. Ten vůz koupil i s garáží – za 8 tisíc Kčs! Žlutá Zetka čtyřka je zase po panu Rákosníkovi, štukatérovi z Karlína, který měl auto zaparkované ve své dílně plné štukatérských forem a soch. Auto bylo v absolutně původním stavu, motor nebyl nikdy rozebírán a stálo 2500,- Kčs. Zetka devítka zase pochází z rukou majitele pekárny na Vršovickém náměstí v Praze, kde byla pečlivě parkována v teple za pecí a měla i původní lak. Zajímavá je mj. tím, že jde o dvouválcový vůz o objemu 1000 ccm se šoupátkovým rozvodem paliva. Vyrobena byla v roce 1930. V té době probíhaly námluvy továren Praga a Česká zbrojovka, což se projevilo právě na designu Z9, kde na podvozek Zetky byla montována čtyřdveřová karoserie Praga. Fůze se nevydařila a nevydařil se ani tento typ – slabý motor neutáhl těžkou, bohatě vybavenou karoserii pragovky. Zetka 18 z roku 1926 je nejstarším vozem sbírky, má výrobní číslo 105, je tedy sto pátým vozem automobilky! Prvním majitelem byl MUDr. Tamchyna z Českých Budějovic. Vůz vlastnil až do vysokého stáří a prodal ho našemu sběrateli krátce před smrtí, v 70.letech a za 4500,- Kčs. Vůz měl původní lak i ohromě dochované čalounění v černě barvené kůži.Součástí sbírky na ploše zhruba 150m2 jsou i jiné výrobky České zbrojovky – samozřejmě psací stroje a váhy, ale i Heyrovského polarograf, který pro objevitele ve firmě vyráběli. Naprostým unikátem je pak motor z typu Disk, z jednoho z prvních prototypů automobilu, který měla v úmyslu zbrojovka vyrábět. Neúspěšný projekt firma zrušila a údajně všechny od zákazníků stažené prototypy nechala sešrotovat. Zdá se, že jen tento motor se z celého projektu dochoval.Mistře gratuluji ke krásné sbírce a obdivuji se úsilí, se kterým jste se k ní dopracoval!(10/08)