Technický popisPodvozek je proveden podle osvědčené konstrukce TATRA, u které motor, převodová skříň, spojovací roura a skříň zadní nápravy tvoří nosnou část vozu, na které je dvěma příčnými nosníky upevněna karoserie. Vpředu i vzadu jsou výkyvné polonápravy. Vedoucí myšlenkou při konstrukci bylo vytvořit opět vůz, který by při jízdě i po špatných silnicích dlouho vydržel a vyžadoval co nejméně obsluhy a provozních nákladů.
Motor je čtyřtaktní, vzduchem chlazený. Válce jsou odlity po dvou v bloku z niklové šedé litiny a leží vodorovně proti sobě, přesazeny o šířku ojničního ložiska. Vrtání 70mm, zdvih 75mm, objem válců 1155 ccm. Chladící žebra jsou velmi dlouhá a u kořene silná. Stěny válců jsou pro lepší vedení a rozdělní tepla též velmi silné, což zároveň chrání proti stahování při nestejném ohřívání a ochlazování. Potřebný vzduch pro ochlazení dodává vysokotlaký ventilátor, uložený vepředu na klikové hřídeli a obklopený litou skříní se dvěma výfukovými otvory. Na tyto otvory se připojují lisované plechové kryty, které rozdělují chladící vzduch tak, že asi 1/3 je vedena kolem hlav a 2/3 kolem třecích ploch pístů.. Spodní část válců není chlazena, aby se dosáhlo co možná stejnoměrného nabývání průměru válců tepelnou roztažností. Ventilový rozvod je systému OHV. Výfukové ventily jsou po stranách, sací ventily jsou ve středu bloku válců. Sací a výfukové kanály jsou vyvedeny odděleně. Ventily jsou ovládány vačkovou hřídelí, uloženou zcela v oleji v klikové skříni. Děje se tak prostřednictvím zdvihacích pák, rozvodových tyček a horních ventilových vahadel. Vačkový hřídel je vpředu uložen v komoře olejové pumpy, ve které jsou zároveň ložiska pro šroubové kolo k pohonu rozdělovače. Vačková hřídel je poháněna letmo uspořádanými šroubovými koly, z nichž větší je zhotoveno z bezhlučného materiálu (pertinax). Po vytažení hřídele pohonu rozdělovače a vyjmutí rozvodových tyček může být vytažena olejová pumpa i s vačkovou hřídelí., rozvodovými pákami a jejich stěžejkou.Kliková hřídel je dvakrát zalomena. Zalomení jsou proti sobě o 180° posunuta. Na každém zalomení pracují dvě ojnice. Šrouby upevněná protizávaží na obou vnějších ramenech obstarávají potřebné vyvážení hmot. Kliková hřídel je u typu T57 uložena vpředu v kluzném ložisku a vzadu v kuličkovém ložisku.U typu T57A je kliková hřídel vpředu i vzadu uložena v kluzném ložisku. Předním kluzným ložiskem se přivádí do klikové hřídele tlakový olej pro ojniční ložiska. Tlak oleje je omezen redukčním ventilem. Kliková hřídel je zhotovena z přísadové oceli, ložiskové plochy jsou povrchově kaleny a broušeny.Zubová pumpa saje olej přes olejové síto na nejnižším místě motorové skříně. Pro čištění se dá síto snadno vyšroubovat.
Osvětlovací dynamo je poháněno klínovým řemenem od předního konce klikové hřídele. Dynamo je upevněno na ventilátorové skříni otočně kolem čepu, takže je možno uvolněný klínový řemen snadno napnout. Rozdělovač se po nařízení na správný okamžik zážehu pojistí svěrací objímkou. Pro seřízení je na setrvačníku vyražena stupnice, která je z venku viditelná okénkem v horní části klikové skříně.Sací potrubí je kvůli stejnoměrnému rozdělení směsi vytvořeno tak, že přívody ke všem 4 válcům jsou stejně dlouhé.
Zapalovací svíčky byly používány nejčastěji Bosch M45T1. Současným ekvivalentem je Bosch M12B, případně NGK AB2, případně Champion D21. V současně vyráběné škále jde o nejteplejší svíčky.
S motorem je konstrukčně spojena přední náprava.. Je vytvořena dvěma příčnými listovými pery. Horní pero je uloženo na tělese motorové skříně ve skříňce, spodní je pod tělesem motorové skříně přichyceno plotničkou. Obě pera jsou je skříni motoru přitažena sadou 4 šroubů.Spojka je suchá, jednolamelová. Jako opěrné ložisko při vypnutí spojky slouží grafitový kroužek, který není třeba mazat. Spojka se seřizuje zvenku přístupným šroubem na spodní straně převodové skříně.
Rychlostní skříň má 4 rychlosti vpřed a jednu vzad. Předlohový hřídel je uložen ve vložkách z bronzu. Hnací hřídel mezi motorem a rychlostní skříní je uložena v setrvačníku, kde je koš s válečky. Zasouvací tyče jsou ovládány kulově uloženou zasouvací pákou a jsou v koncových polohách zajištěny kuličkami, zatíženými pružinami. Aby se nemohly posunout dvě tyče najednou, zasahuje do všech tří tyčí uzavírací koule, která při posunutí jedné tyče, zabrání posunutí obou dalších tyčí. Zpětný chod je pojištěn kolíkem v zasouvací páce, který dovolí zasunutí zpětného chodu teprve tehdy, když je zasouvací páka povytažena nahoru a s ní i pojistný kolík nad nárazovou lištu. Spojovací hřídel mezi rychlostní skříní a zadní nápravou je pro zamezení kmitání podepřen kuličkovým ložiskem uprostřed nosné roury.
Zadní náprava je dělená, výkyvná. Skříň i víko je z ocelové litiny. Příčné zadní pero je na skříni upevněno čtyřmi šrouby. Pohon zadní nápravy obstarávají bezhlučná kuželová kola se spirálním ozubením. Diferenciál je čelní.Řízení je hřebenové a je úplně bez nárazů díky přední nápravě provedené jako paralelogram. Ozubená tyč je uložena nahoře na klikové skříni a takto dobře chráněna před nárazy a znečištěním.Karoserie je u typu T-57 hranatého tvaru s rezervou umístěnou zvenku na zavazadlovém prostoru. Přístup do zavazadlového prostoru je zevnitř. U typu T57 A je již karoserie modernějšího, zaoblenějšího tvaru, rezerva je však stále ještě umístěna zvenku karoserie a přístup do zavádkového prostoru je zevnitř vozu po odklopení opěradla zadních sedadel. U vozu typu T57B je karoserie podobná typu T57A, má však větší vnější rozměry. Rezerva je uložena na plocho horizontálně v „šuplíku“ zavazadlového prostoru, do kterého je přístup zvenčí po otevření odklopného víka dvěma klikami ve spodních rozích.
Karoserie všech typů mají dřevěnou kostru z bukového nebo dubového dřeva potaženou plechem.Výrobní číslo motoru je vyraženo na horní stěně motorové skříně.Výrobní číslo karoserie je vyraženo na štítku, který je přišroubován na přední stěnu karoserie vedle nádrže na benzin.
Výkon motoru 18KS, (13,2kW).Výrobní číslo celého vozu je vyraženo na horní ploše ventilátorové skříně. Pod tímto číslem je vůz evidován v Tatře v Kopřivnici v obchodních knihách, resp. dnes již v Automobilovém muzeu Tatra.Podle tohoto čísla je možné v evidenci zjistit, se jakým číslem motoru a karoserie byl vůz vyexpedován.(Zdroje:Technická příručka osobního automobilu Tatra T57,57A,57B, vydaná v 80.letech TVCC Ostrava, Zpravodaj Tatra Veteran Klubů Kopřivnice,6/74 ad.)