Loubí 2016

Na konci deštivého týdne se o víkendu 3.-5. června sjeli členové pražského Tatra klubu na severu Čech v Loubí u Holan na svém klubovém výletu. Na mapě se to zdálo daleko, ale cesta Kokořínskem byla lákavá a místo našeho ubytování překrásné. Vesnička Loubí je velmi malá, ale historicky velmi zajímavá. Původně středověká obec dřevěných domů téměř celá v roce 1844 vyhořela. Vrchnost tehdy nařídila obnovit obec podle nových pravidel, upravit vlastnictví pozemků tak, aby následovaly v celistvých pruzích za domy, který byly naplánovány stavebně dál od sebe a především z ohni vzdorujícího materiálu – z kamene a cihel, na střechách pak byly pálené tašky. Tak v polovině 19.století vzniklo Lauben – později Loubí téměř celé znovu. Dodnes se tu zachovaly velké obytné a hospodářské domy, některé ještě zpustošené socialistickou ne-péčí, ale nyní již v několika případech opravdu krásně restaurované. V jednom z takových domů je i penzión U rychtářky. Před dvěma lety otevřený po sedmi letech oprav a rekonstrukcí. Z Loubí jsme v sobotu vyjeli na okružní cestu překrásným krajem Českolipska. Naše první zastávka byla na zámku Zákupy, kde jsme naše stroje mohli zaparkovat na prvním nádvoří zámku a prohlédli si nenápadný císařský zámek, letní sídlo Ferdinanda I. Dobrotivého, který vládl za Habsburské monarchie i nám Čechům jako císař do roku 1848, kdy abdikoval a pak žil na Pražském hradě a v Zákupech až do své smrti v roce 1875. Zákupy byly jeho letním sídlem. Díky znárodnění habsburského majetku v roce 1918 se zámek dochoval i s překrásnými interiéry a mobiliářem císařem opravdu dotýkaných věcí. Mimořádnou zajímavostí byl např. výtah, jeden z prvních na světě v té době. Další naše cesta vedla v Zákupech na náměstí, kde stále funguje s více jak stoletou historií původně rodinná, pak socialistická, nyní soukromá firma vyrábějící zábavné a propagační zboží z papíru. Pracuje se stále metodou klihem provlhčeného papíru ručně zatlačovaného do hladkých forem. Vznikají tak různé bizarní masky na karnevaly, lidové slavnosti nebo firemní akce. Od pana vedoucího, který z části firmy vybudoval místní muzeum roztodivností, jsem si koupil několik krásných skládacích lampiónů zdejší výroby. Odpoledne jsme navštívili opravdu rozsáhlé a bezpochyby významné muzeum hasičské techniky v Novém Oldřichově u Kamenického Šenova. Vystavují hodně autentické techniky – stříkačky z poslední čtvrtiny 18. století i hasičský žebřík Magirus z počátku 20. století – samozřejmě na loukotích a tažen 4 valachy mohl dosáhnout výšky 28 metrů. Novější čerpadla Stratílek i požární vozy Praga RN, Tatra 805 nebo Renault z roku 1926, či Mercedes z roku 1940 nebo Magirus. Specialitou expozice je parní stříkačka Flader z roku 1900 – než se natlakoval kotel párou, stříkačka mohla stříkat alespoň poháněna dvěma muži. Výlet se vydařil – jak dobrou náladou zúčastněných, tak počasím. Najeli jsme cestou tam a zpět  a v okolí Loubí kolem 280 km. Spravovalo se jen drobně – Vítek Čermák si poradil s utrženým napínákem alternátoru na svém trojkarburátorovém Saabu 96, Vláďa Penížek musel pod svůj Jaguár, aby dolil olej do rozvodovky a Pavel Hašek po trablech se startováním své MG raději roztlačil. Neopravovala žádná Tatra! Doufám, že se v podobné sestavě zase za rok na podobně krásném místě opět potkáme. (6/16)