 |
 |
 |
 |
 |
||||||||
 |
||||||||||||
Tatra typ T
Před první světovou válkou se v Kopřivnici vyráběl známý typ *S*, jehož čtyválcový motor byl vyvinut již v roce 1906. Během let byl z něho odvozen i silnější šestiválec typ S6. Přestože veřejnost tyto typy příznivě přijala, nepřekročila produkce kopřivnické automobilky nijak podstatněji běžnou dosahovanou roční produkci.Oblíbenost tohoto typu po další modernizaci znamenala zrození nového automobilu – typu T, který se vyráběl od roku 1914 do roku 1925.Po změně typového označení vozů došlo k jeho přečíslování na typ 21.V porovnání s typem *S* měl motor typu T všechny čtyři válce odlity v jednom bloku. Prostor spalování byl půlkulovitý s vysunutými ventily. (skloněnými v úhlu 45 stupňů) a s vačkovou hřídelí v hlavách válců poháněnou královskou hřídelí., obdobně jako u typu *S*. Vahadla ovládající ventily byla umístěna v demontovatelných koších umožňujících snadnou montáž ventilů a ventilových per.Ventilátor poháněl klínový hřídel od řemenice vačkového hřídele šroubovými koly na jedné straně a příčnou hřídelí bylo poháněno magneto a vodní čerpadlo.Rovněž zvonovitá převodovka známá již z typu *S* umožňovala s minimálním počtem dvou vnitřních ozubení a tří ozubených kol řazení čtyř rychlostních stupňů vpřed a zpátečky. Tato skříň sestávala ze tří zmíněných odstupňovaných ozubených kol uložených a poháněných na hřídeli třecí spojky. Převodová skříň rotačního zvonovitého tvaru byla uložena otočně v konzole, která se pomocí ruční řadící páky – umístěné vně vozidla – ovládala, naklápěla a posouvala. Převodová skříň měla uvnitř dva věnce s vnitřním ozubením. Jeden s menším průměrem pro přímý záběr, jako zubová spojka na nejmenší kolečko. Druhý věnec většího průměru se mohl radiálním pohybem zasouvat do všech tří větších kol. Tři rychlostní stupně se tedy řadily zasunutím velkého věnce s vnitřním ozubením do kol jednotlivých stupňů, čtvrtá rychlost pak spojením na přímý záběr a zpátečka zasunutím skříně zvonovitého převodu do ozubení do ozubení prvního stupně z druhé strany. Hnací hřídel byl z převodovky vyveden křížovým posuvným kloubem.Motory typu *T* se v téměř nezměněné podobě používaly i pro pohon 2 a 4 tunových nákladních automobilů typů Tl 2 a Tl 4. V roce 1915 byl zkonstruován typ *U* - automobil se šestiválcovým motorem s válci opět v jednom bloku a rozvodem OHC. Typ *U* byl jedním z prvních automobilů na světě sériově vyráběných s brzdami na všechna čtyři kola. Jeho sportovní varianty dosahovaly max. rychlosti 140 až 150 km/ hod.Technická data čtyřválce typu *T*:Motor: benzinový, stojatý čtyřválce chlazený vodou, vrtání 90mm, zdvih 140mm, obsah 3562 ccm, otáčky 130 – 2200 za min. Maximální výkon 45 ks (33kW), rozvod OHC, karburátor Zenith, zapalování vysokonapěťové magnetem Bosch.Pérování: vepředu i vzadu půleliptická listová pera. Pneumatiky 820 x 120. Váha podvozku bez pneumatik 920 kg. Rozchod vpředu a vzadu 1280mm, rozvor 3370mm. Maximální šířka 1540, délka 4600 mm, světlá výška 250 mm.Maximální rychlost: 80-90 km/hod, spotřeba paliva 14-16 litrů na 100 km.Vozy typu *T* se po první světové válce zúčastnily spolu s vozy typu *U* různých soutěží, jízd spolehlivosti i závodů do vrchu. Za jejich volanty se střídali jako Karel Klabazňa, kap. Doleček, ing. Karel Huckel, ing. Proskovec, Rudolf Muttermuller, Josef Veřmiřovský a další.Text: K.RosenkranzPřevzato ze Zpravodaje č. 1/1981 Tatra Veterán Car Klubů)
Tatra typ *T* na barevných snímcích je ve vlastnictví rodiny V.Kafky a byla vystavena v depu závodních vozů soutěže Zbraslav-Jíloviště v roce 2002.Cestou na Jíloviště Tatra *T* vařila a pára s kapkami rezavé vody potřísnila elegantní šedý lak vozu i jezdcovu tvář. Ohromující dojmy vzbuzovala robustnost vozu v kontrastu s tichým šumem motoru. (9/04)
